Celkové shrnutí klasifikace přijímané potravy dle ájurvédy

V předchozích dílech jsme podrobně řešili klasifikaci přijímané potravy podle různých ájurvédských specifik. Nyní – na závěr – přinášíme celkové shrnutí, kde se dozvíte jak jednotlivé chutě na jazyku působí na naše tělo. Často jinak, než by se mohlo zdát…

Existuje šest chutí, které jsou na jazyku uspořádány tak, jak v organismu probíhá trávení. Tedy nejdříve se analyzuje sladká chuť, kdy dochází pomocí příslušných enzymů ke štěpení cukru. Poté se postupně indikují a tráví látky dalších chutí. Ve stejném pořadí – jako jsou umístěny na jazyku – by měl probíhat také postup podávaných jídel. A přijímaná strava by měla obsahovat ve své kompletní podobě všechny tyto chutě. Každá ras – chuť je tvořena ze dvou až pěti (z celkového počtu pěti prvků) živlů čili: prostoru, vzduchu, ohně, vody a země, které jsou součástí tří dóš – tří bioenergetických systémů – Váty, Pitty a Kaphy, pro které je příznačné:

  • Váta – kinetický systém pohybu, energie, prvků prostoru a vzduchu
  • Pitta – transformační systém přeměny, životní jiskry, prvků ohně a vody
  • Kapha – potenciální systém živin, síly, vytrvalosti, prvků vody a země

Pojďme se podrobněji podívat na jednotlivé chutě. SLADKÁ chuť zastupuje vlastnosti dvou prvků z pěti živlů, a sice země a vody (tedy bioenergetický systém kapha), její vliv na dóšy – vátu a pittu snižuje, kaphu naopak zvyšuje. Guna (stav kvality energetických schopností organismu) je satva čili na náš organismus, zejména na žaludek, působí vnitřně (Virja) pozřené živiny jako ochlazující. Jednoduše řečeno sladké v mírném množství povzbuzuje horní část plic, slinivku a štítnou žlázu, ve velkém množství však škodí.

SLANÁ chuť zastupuje vlastnosti dvou prvků z pěti živlů, a sice vody a ohně (tedy bioenergetický systém kapha a pitta), vliv na dóšy je takový, že vátu snižuje a pittu i kaphu zvyšuje. Guna je radžas a na náš organismus, zejména na žaludek, působí vnitřně (Virja) pozřené živiny jako oteplující. Slané nám ve větším množství zadržuje vodu v těle, způsobuje šok v ledvinách a je nebezpečné při vysokém krevním tlaku.

KYSELÁ chuť zastupuje vlastnosti dvou prvků z pěti živlů, tentokrát živlů ohně a země (tedy bioenergetický systém pitta a kapha). Vliv na dóšy je takový, že vátu snižuje, zato pittu i kaphu zvyšuje. Guna (stav kvalit energetických schopností organismu) je radžas a na náš organismus, zejména na žaludek, působí vnitřně (Virja) pozřené živiny jako oteplující. Kyselé tedy celkově lehce vitalizuje organismus, ale může vést i k zahlenění plic.

OSTRÁ chuť zastupuje opět vlastnosti dvou prvků z pěti živlů, a sice ohně a vzduchu (tedy bioenergetický systém pitta a váta). Vliv na dóšy je takový, že vátu i pittu zvyšuje, kaphu naopak snižuje. Guna (stav kvalit energetických schopností organismu) je radžas čili na náš organismus, zejména na žaludek, působí vnitřně (Virja) pozřené živiny jako oteplující. Ostré celkově povzbuzuje žaludek a tenké střevo, aktivuje také srdce a oči.

TRPKÁ, svíravá chuť zastupuje vlastnosti dvou prvků z pěti živlů. Tentokrát živel zem a vzduch (tedy bioenergetický systém kapha a váta). Vliv na dóšy je takový, že vátu zvyšuje, ale pittu a kaphu snižuje. Guna (stav kvalit energetických schopností organismu) je tamas čili na náš organismus, zejména na žaludek, působí vnitřně (Virja) pozřené živiny jako ochlazující. Svíravá či trpká chuť – příkladem může být i černý čaj – působí zejména na tlusté střevo a může způsobovat i zácpu.

Závěrečná chuť je HOŘKÁ. Ta zastupuje vlastnosti opět dvou prvků z pěti živlů, tentokrát vzduchu a prostoru (tedy bioenergetický systém váta). Vliv na dóšy má takový, že vátu zvyšuje, pittu a kaphu naopak snižuje. Guna (stav kvalit energetických schopností organismu) je tamas takže na náš organismus, zejména na žaludek, působí vnitřně (Virja) pozřené živiny jako ochlazující. Hořké celkově ovlivňuje játra, slezinu a slinivku, proto mnoho bylinek s léčebnými účinky mají chuť hořkou.

Zde jsou příklady vlastností koření z hlediska ras, tedy z hlediska chuti na jazyku:

  • kurkuma – všechny chutě
  • česnek – všechny kromě kyselé
  • rozmarýn – kyselý, trpký, sladký
  • bazalka – trpká, hořká, sladká
  • asafoetida – hořká, ostrá, v ájurvédě nahrazuje česnek
  • bobkový list – pálivý, hořký

Jak působí chutě na jazyku (ras), během trávení v našem žaludku (virja)? Během trávicího procesu dochází v oblasti žaludku k vnitřnímu ochlazení či ohřátí organismu.

Látky způsobující vnitřní zahřátí vnímáme na jazyku jako ostré, slané a kyselé. Jsou spojené s metabolismem srdce, jater, plic a mozku. Jsou blahodárné pro kaphu i vátu. Vysušují, zahřívají, stimulují, posilují podporu všech tělních oběhů tekutin, podporují pocení, otvírání pórů, odstraňují sevřenost, zvyšují pocit hladu i žízně, proto za velké zimy trpíme též žízní jako v létě. Dále také stimulují trávicí oheň, i absorpci živin, odstraňují situace způsobené chladem jako je sevřenost, pomalý metabolismus.

Látky způsobující vnitřní ochlazení organismu snižují pittu. Jsou to látky, které na jazyku vnímáme jako sladké, trpké a hořké. Jsou spojené s procesem funkcí žaludku, ledvin a močového měchýře, hlavních míst metabolismu vody. Dochází přitom ke stahování cirkulačních kanálků, svalů, ke zpomalení metabolismu, ke zklidnění, k zvlhčení. Patří mezi ně například třtinový cukr, nerafinovaný cukr, melasa, ale jsou i výjimky jako například med, který je zahřívající, nebo vepřové maso je oteplující, zato králičí je ochlazující. Mořská sůl, narozdíl od černé soli, je zahřívající. Většina koření je oteplující až pálivé.

Mezi OCHLAZUJÍCÍ koření lze zařadit lékořici, kardamon, koriandr, mátu, pískavici, muškátový květ, šafrán…

Mezi mírně OTEPLUJÍCÍ koření lze zařadit anýz, fenykl…

Jak se změní chutě na jazyku (ras) po strávení potravy v našem organismu v dlouhodobém efektu (vipák = pachuť)?
Existují TŘI účinky – efekty působení trávicího ohně (agni) podle toho, kde se potrava stráví. Zda je to v traktu žaludku či v traktu střeva nebo v metabolismu výživy šesti tělových tkání (dátu).

Podle toho je výsledný efekt  v lidském organismu buď sladký nebo kyselý nebo ostrý tedy pálivý, štiplavý. Co na počátku chutnalo například sladce může v těle po zpracování zhořknout a mít vlastnosti pálivé. Kozí mléko je na jazyku sladké, ale v těle vytváří pálivost. Černý pepř je v těle celkově pálivý, tedy přispívá k zácpě, dlouhý pepř působí celkově v těle jako sladký, tedy upravuje stolici.

Sladká a slaná chuť živiny, potraviny, na jazyku (Ras), působí po strávení, s dlouhodobým výsledným efektem (Vipák), na naše tělo jako chuť sladká.

Kyselá a hořká chuť živiny na jazyku (Ras), působí po strávení, s dlouhodobým výsledným efektem (Vipák), na naše tělo jako chuť kyselá.

Pálivá a trpká chuť živiny na jazyku (Ras), působí po strávení, s dlouhodobým výsledným efektem (Vipák), na naše tělo jako chuť pálivá, ostrá.

Na obalech ájurvédských výrobků je většinou uvedeno, pro jaký dóša typ je daný produkt určen. Ale opět platí, že sami víte nejlépe, jaké potraviny vám dělají dobře a přináší příjemný pocit tělu i duši.

Připravil: Vladimír Mazal ve spolupráci s Barborou Vojtovou

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Instagram

Instagram has returned invalid data.

Sledujte nás!

Copyright © 2017 Ayurvedic Breakfast Všechna práva vyhrazena

Tyto internetové stránky používají soubory cookies. Cookies můžete zakázat v nastavení vašeho prohlížeče. Více informací.
Správce webu Jakub Mašek - Clocan

Napište nám e-mail na ayurvedicbreakfast@novinynanovinky.cz
Black Swan Media, Na Poříčí 25, 110 00 Praha 1

Zdravé články do e-mailu?

Odesláním osobních údajů dáváte souhlas se zpracováním osobních údajů pro potřeby marketingových aktivit společnosti PLANKVADRAT, s.r.o.

Formulář byl odeslán, děkujeme.