Zdravý kompost a jak na něj, máme pro vás návod!

Pokud na své zahradě děláte vše rádi smysluplně a hledáte naprosto univerzální hnojivo, které v sobě navíc snoubí i vlastnosti toho nejkvalitnějšího pěstebního substrátu s násadou schopných bakterií, které nastartují růst úplně každé rostliny, pak jednoduše vsaďte na kompost. Vyrobíte si ho i na malé zahradě nebo dokonce na balkonu městského bytu. Jak na něj, co se kompostuje a co do kompostéru určitě nepatří?

Zdravé bylinky a zelenina vyrostou jedině ve zdravé půdě. Ta neobsahuje jen živiny, ale má také vyhovující strukturu, je propustná pro vodu i vzduch a doslova se to v ní hemží životem. Půdní bakterie i drobní živočichové totiž stojí za velkou částí rozkladných procesů, při kterých se látky složitější povahy přeměňují na živiny vhodné pro rostliny. Kompost hravě nahradí všechna syntetická hnojiva a je vhodný prakticky pro kterékoli rostliny. Při jeho zakládání se ale musí přemýšlet nad tím, co do kompostéru dáte a co raději ne. Jeho kvalita se právě od toho, z čeho tento skvělý materiál vyrobíme, odvíjí.

Kompostovat lze kdekoli

Pokud vlastníte zahradu, vždy z ní při údržbě uklízíte větší množství organické i minerální hmoty. Tou organickou mohou být posečená tráva, spadané listí, posklizňové zbytky ze zeleninových záhonů, ale také plevel. Tento materiál samozřejmě může skončit v kontejneru na bioodpad anebo se můžete rozhodnout, že se vrátí do koloběhu živin přímo na zahradě, což je určitě lepší varianta. I na tu nejmenší zahradu se vejde kompostér, kompostovat ale lze i na balkonu nebo na terase. V takovém případě bude dobrým pomocníkem vermikompostér, ve kterém hrají hlavní roli „rozkladači“ – žížaly.

Zdravý kompost

Průmyslově vyráběnému kompostu je často vyčítáno jeho složení. Mnohdy v něm totiž končí i zeleň rostoucí poblíž rušných komunikací nebo z dalších míst s obdobnou ekologickou zátěží. Některé látky se ani kompostováním nezlikvidují, proto zůstávají v menším nebo větším množství v tomto jinak prospěšném hnojivu. Při výrobě vlastního kompostu tedy máte možnost volby a je jen na vás, co v kompostéru necháte přeměnit na živiny. Běžně se dělá chyba v poměru dusíkatých a uhlíkatých látek. Zatímco uhlíkaté látky zastupuje například zemina, dusíkatou pak veškerá zeleň v podobě trávy, plevelů i dalších rostlinných částí. Poměr mezi těmito složkami by měl být 30:1 ve prospěch látek uhlíkatých. Právě v tomto bodě nastává nejčastější chyba! Do kompostéru totiž mnohdy přidáváme ve většinovém zastoupení látky dusíkaté, které se snadno zapaří a místo procesu rozkladu pak začínají hnít. V případě, že víte, že potřebujete kompostovat především velké množství posečené trávy, určitě počítejte s tím, že každou novou várku musíte zasypat vrstvou zeminy. Ta je důležitá i z toho důvodu, že představuje přírodní „očkovací“ látku bohatou na půdní bakterie, které nastartují rozkladné procesy. Stejně tak si pohlídejte i další látky, většinou bývá problém s hmotami původem z domácnosti. Určitě by se v kompostu nemělo rozkládat maso, nepatří do něj ani oleje a tuky ve velkém množství nebo jakékoliv látky na syntetické bázi.

Co ANO?
  • zbytky ovoce, zeleniny, rostlinné zbytky a v menším množství také citrusy,
  • zbytky pečiva,
  • skořápky z vajíček a ořechů,
  • piliny, papírové kapesníky,
  • listí, větve, tráva, borka,
  • popel (pouze dřevěný)
Co NE!
  • chemicky ošetřené dřevo, zbytky laků a barev,
  • exkrementy masožravých zvířat,
  • plasty, sklo, kovy,
  • maso,
  • prachové sáčky z vysavače,
  • oleje a tuky (pouze v malém množství a nasáknuté například v pilinách)

18 dní i několik měsíců

Můžete se setkat s různými metodami výroby kompostu a liší se délkou rozkladu i náročností péče. Studený způsob je pomalý a trvá několik měsíců, přičemž je nutné kompost přeházet, což bývá přibližně dva až tři měsíce po založení. Ideálním termínem je doba, kdy je už kompost mírně sesedlý. Abyste ale rozklad jednotlivých hmot podpořili, je nutné materiály vrstvit s cílem co největšího provzdušnění. Do spodní vrstvy je tedy dobré dát slabší větve nebo jiný hrubší materiál, který bude fungovat jako zásobník vzduchu, jedině tak budou rozkladné procesy nastaveny správně. Přemokřený a zhutněný kompost se nebude rozkládat dobře, ba naopak může dojít spíše k zahnívání bez přístupu vzduchu. Můžete se setkat také s urychlenou výrobou horkého kompostu, kdy se dočkáte hotového kompostu už za necelé tři týdny. Berkeleyská metoda spočívá ve výrazném nakupení kompostovatelných materiálů, které se přehazují každý čtvrtý den, což je fyzicky náročné. Při zahřívání ale dochází k likvidaci i mírné toxicity, patogenních organismů i semen plevelů. Tento způsob ocení hlavně ti, co potřebují větší množství kompostu v brzké době.

Připravila: Lucie Peukertová

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Instagram

Instagram did not return a 200.

Sledujte nás!

Copyright © 2017 Ayurvedic Breakfast Všechna práva vyhrazena

Tyto internetové stránky používají soubory cookies. Cookies můžete zakázat v nastavení vašeho prohlížeče. Více informací.
Správce webu Jakub Mašek - Clocan

Napište nám e-mail na ayurvedicbreakfast@novinynanovinky.cz
Black Swan Media, Na Poříčí 25, 110 00 Praha 1

Zdravé články do e-mailu?

Odesláním osobních údajů dáváte souhlas se zpracováním osobních údajů pro potřeby marketingových aktivit společnosti PLANKVADRAT, s.r.o.

Formulář byl odeslán, děkujeme.