Jaké to je dovážet do Česka skutečné a férové exotické ovoce a zeleninu?

Představte si, že se probudíte na v Indonésii na pláži, v africké divočině, nebo uprostřed pralesa… A s chutí se zakousnete do prvního ovoce, které uvidíte. Tak podobný pocit lze zažít, pokud ochutnáte banán, ananas nebo mango od Virungy – dodavatele a prodejce exotického ovoce a zeleniny dováženého přímo z Ugandy, Indonésie, Zanzibaru nebo Keni. Najdete je v Praze v domě Černá labuť nebo v těchto dnech také na afrických trzích po celé ČR!

O tom, jak moc se liší ovoce ze supermarketu od toho autentického, o těžkých začátcích nebo o problematice dopravy jsem se bavil s distributorem a zakladatelem Virungy – Uganďanem Tonym a také s jeho protějškem starajícím se o prodej v Česku (konkrétně v domě Černá Labuť v Praze) Tomášem Rysem.

Sbírat ovoce v Ugandě a prodávat ho v Čechách musí být velmi náročné! A to nejen psychicky. Jaké byly začátky Virungy a co vlastně tento název znamená?

T: Virunga je pohoří, které se nachází na rozmezí tří států – Konga, Rwandy a Ugandy. Je to nádherná oblast a to, že se rozprostírá na území tří států, má poukázat na to, že spolupráce mezi lidmi dobré vůle nezná hranice. Já jsem se dostal do Česka před téměř deseti lety díky své manželce Alžbětě. Když jsem poprvé ochutnal banán v Česku, přišel mi chuťově hodně vzdálený od těch pravých banánů, které znám z domova. Postupem jsem tak kamarádům začal vozit banány z Ugandy ve snaze ukázat jim, jaká je pravá chuť banánů a jiných produktů. Nečekal jsem, jak moc jim banány a jiné ovoce zachutná a že začnou dávat ochutnávat svým dalším přátelům. Časem vznikla velká poptávka po různých plodech a já začal přirozeně uvažovat o tom, že bych to mohl rozjet ve velkém. Začátky byly samozřejmě těžké – jako ve většině podnikání. Problém ale nebyl se samotným produktem, který chutnal snad každému, kdo vyzkoušel, ale s tím, aby se o tom, že existuje chutnější a zdravější alternativa k velkoobchodním produktům, dozvědělo co nejvíce lidí.

Tomáši, vy jste se k Tonymu připojil přibližně rok potom, co Tony začal v Česku podnikat s ovocem. Navštívil jste už sám Ugandu?

T.R: Ano, jelikož jsem v Ugandě nikdy do té doby nebyl a jelikož se starám o organizaci prodeje u nás, na trzích, našem e-shopu i kamenné prodejně v Černé Labuti, chtěl jsem pochopit, jak to celé funguje, jak se Uganďané o ovoce starají a jak jsou rodinné farmy, od kterých ovoce odebíráme, sehrané. Když člověk jede do Ugandy, napadne ho, jak chaotický musí být celý proces a logistika. Realita mě ovšem vyvedla z omylu, když člověk vidí, jak sehrané týmy na rodinných farmách fungují, jak má každý svoji roli, jak používají ochranné pomůcky, jak zboží vyberou, očistí, zabalí do krabice, polepí a jak ho skladují na speciálním místě, kam se nedostane agresivní sluneční svit. Ještě se nám nestalo, že by se dodávka zboží opozdila nebo byla nekvalitní z důvodu chyby na straně Uganďanů. Z jejich sepětí a nadšení z práce by se mohli někteří lidé v Česku učit.

Umím si představit náročnost logistiky. Jak moc složitá je cesta, dejme tomu banánu, z ugandské rodinné farmy, na náš stůl v Čechách?

T: Je to opravdu velmi komplikovaný proces. Ovoce odebíráme z tzv. family gardens, které jsou autentické a velmi pečlivé při výběru toho nejlepšího ovoce. Chceme jít vlastní cestou a tak nespolupracujeme s žádnými korporacemi nebo velkými hráči, ale pouze s těmito rodinami, kterých máme k dnešnímu dni 78. Jsou velmi koordinované a opravdu se snaží, protože celý obchod pomáhá těmto rodinám přežít. Samotný transfer ovoce z Ugandy do Česka je velmi stresující a náročná záležitost. Jelikož nepoužíváme žádné chemické prostředky, jak to dělá většina supermarketů, je pro nás vyloučena doprava lodí, ovoce dopravujeme pouze letecky – jinak to zkrátka nejde. Zde už jsme odkázáni na spolehlivost leteckých společností. Když vše klape, jak má, je v Ugandě utrhnuté ovoce v naší prodejně během několika dní.

Člověk by řekl, že banánů, ananasů a podobného exotického ovoce je v supermarketu dostatek, čím se liší vaše ovoce od toho velkoobchodního?

T.R: Tak mimo již zmíněné absence chemických prostředků, které udržují ovoce co nejdéle krásné napohled, je to rozdíl především v kvalitě a chuti. Lidé v supermarketu moc řeší, jestli banán, který si chtějí koupit není moc flekatý a správně zahnutý. My jdeme jinou cestou. U našeho ovoce jsou tyto fleky či jiné nedokonalosti zárukou toho, že se jedná o kvalitní ovoce – o ovoce, které dozrává přirozeně. Tím, že jsme napojeni přímo na rodinné farmy, nemáme mezi sebou žádného prostředníka, který by do našeho systému nezapadal. Rodiny si nás navíc váží, protože vědí, že od nás dostanou vždy zaplaceno a tak pro nás vybírají ty nejlepší kusy ovoce a zeleniny.

Je některé ovoce složitější dostat do Česka – například kvůli sezónnosti?

T: Ano, je to právě sezónnost, se kterou musíme u některých druhů ovoce bojovat. Banány nebo jackfruit jsou celoroční, avokádo už sezónnost má, ale je možné ho z Ugandy zajistit celoročně tak, že máme dodavatele v různých regionech. Typickým sezónním produktem je mango; v tomto případě musíme zákazníkům vysvětlit jejich dočasný nedostatek.

Přestože většina vašeho sortimentu je z Ugandy, nedovážíte produkty jen z Afriky. Z jakých dalších zemí pochází některé produkty, které nabízíte?

T.R: Dnes už by se dalo říct, že dovážíme zboží z každého kontinentu. Kromě Ugandy vozíme zboží od farmářů z Indonésii, jedná se o populární dračí, hadí ovoce a mangostan. Výpadky dané sezónností se snažíme řešit dodávkami z Dominikánské republiky, jednáme s farmáři z Filipín. Mimo to nabízíme i široký sortiment jiného zboží, nejen ovoce. Čaj, koření nebo ořechy jsou stálými položkami v naší nabídce.

Business s exotickým ovocem je poměrně specifický druh podnikání – máte vůbec v Česku nějakou konkurenci?

T.R: Co víme, tak přímá konkurence v tom ohledu, aby někdo jiný dodával tropické organické ovoce v takové šíři sortimentu, v Česku není. Určitým druhem konkurence pro nás může být jakýkoliv velkoobchod s exotickým ovocem. Od těch se pak (mimo diametrálně odlišné kvality a chuti) lišíme například tím, že ovoci opravdu rozumíme a víme o něm téměř vše. Dáváme zákazníkům ochutnat různé druhy ovoce a jsme vždy připraveni zodpovědět jakékoliv otázky. A cokoliv vysvětlit, jedná se hlavně o otázky spojené se zralostí produktu, způsoby konzumace. Díky tomu se naši zákazníci rádi vracejí a zkouší různé druhy ovoce, o kterých do té doby třeba ani nevěděli, že existují.

Kamennou prodejnu v Černé Labuti jste otevřeli v prosinci 2020 během vrcholící covidové krize. Byli jste si jisti tím načasováním?

T.R: My jsme pobočku v Černé Labuti otevřeli před druhou vlnou koronaviru, a to proto, abychom diverzifikovali riziko ztráty tržeb, pokud by stát znovu zakázal trhy. Což se stalo a pro nás to bylo a stále je obrovským problémem. Jako virunga jsme měli a máme fungující e-shop. Kamennou prodejnu jsme nikdy neměli, především z toho důvodu, že většinu našich produktů jsme nabízeli na trzích. Ty v covidové době přestaly fungovat a tak jsme hledali prostor na frekventovaném místě, kde bychom mohli naše produkty nabízet i v této složité době. V Černé Labuti navíc sídlí veganská restaurace, veganský obchod nebo bistro s přírodní stravou a tak nám to celé nějak tak zapadalo dohromady. Přestože bychom časem svou provozovnu asi měli, celá tato situace vše výrazně urychlila. Vznikla tím i možnost kontaktu se zákazníkem, která je pro naše podnikání důležitá.

Mít takový široký sortiment, to se člověk musí ovládat, aby po nějakém tom kousku ovoce denně nešáhnul, mýlím se?

T.R: A proč ne? Mě samotného nejvíce zasytí právě ovoce. Mnohem více než třeba knedlík nebo nějaké tučné nezdravé jídlo. Když se k tomu přidá perfektní kvalita a neodolatelná sladká chuť, není co řešit. Naše základní motto, kterého se držíme od začátku je „From people to people“ – od lidí k lidem. Zákazník i naši drobní dodavatelé jsou pro nás zkrátka na prvním místě. Když takovou práci děláte srdcem, výsledek se dostaví sám a jíst opravdové ovoce je potom dvojí radost.

VIRUGA NECHYBÍ NA AFRICKÝCH TRZÍCH PO CELÉ ČR – JIŽ OD DNEŠNÍHO DNE – SLEDUJTE FCB UDÁLOSTI ZDE

BIO: Tomáš Rys

Stará se o obchod a o pražskou pobočku virungy v Černé Labuti. Narodil se v Praze, vystudoval elektroinženýrství. Několik let pracovat v korporátu, ale brzy zjistil, že taková práce není pro něj a že korporát pouze generuje zisky, ale lidský přístup se v tomto pojetí života prakticky vytratil. Mezi jeho záliby patří cestování a objevování nemožného. Jeho motem je „od lidí – k lidem“.

BIO: Tony

Stará se o distribuci a transport. Narodil se v Ugandě, kde také studoval bakalářský program o lidských zdrojích. Po dokončení tohoto programu se dostal na univerzitu v Pekingu, kde studoval veřejnou administraci. Před založením společnosti Virunga pracoval jako vedoucí lektor programů pro firmy – řízení lidí. Do České republiky se dostal v roce 2012, kdy se oženil se svou manželkou Alžbětou. Jeho vášní je fotbal, tvůrčí psaní a cestování. Jeho mottem je anglické „I am because you are“ – Jsem, protože jsi ty.

Připravil: Michal Provazník

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Instagram

Instagram did not return a 200.

Sledujte nás!

Copyright © 2017 Ayurvedic Breakfast Všechna práva vyhrazena

Tyto internetové stránky používají soubory cookies. Cookies můžete zakázat v nastavení vašeho prohlížeče. Více informací.
Správce webu Jakub Mašek - Clocan

Napište nám e-mail na ayurvedicbreakfast@novinynanovinky.cz
Black Swan Media, Na Poříčí 25, 110 00 Praha 1

Zdravé články do e-mailu?

Odesláním osobních údajů dáváte souhlas se zpracováním osobních údajů pro potřeby marketingových aktivit společnosti PLANKVADRAT, s.r.o.

Formulář byl odeslán, děkujeme.