Jak na samozásobitelství na vlastní zahradě

Zdravá zelenina, ovoce i bylinky z vlastní zahrady je snad to nejzdravější, co můžete mít ve svém jídelníčku. Nikdy není pozdě začít se samozásobitelstvím. Pro naše předky bylo naprosto běžné a také to byla často jediná možnost, jak mít potraviny na celý rok. Začít můžete třeba dlouhodobě skladovatelnými plodinami.

Otázka samozásobitelství byla pro naše předky naprosto stěžejní a vlastně i samozřejmá. Jedině vlastním zásobením si totiž člověk zajistil dostatek potravy, díky které pohodlně přežil i náročnou zimu. Pokud si lidé některé plodiny sami nevypěstovali, mnohdy je ani neměli možnost koupit. To samozřejmě není situace typická pro dnešní dobu, kdy přijde mnohým snaha o samozásobitelství zbytečná – vzhledem k tomu, že lze téměř veškeré potraviny kdykoli koupit v supermarketech.

Samozásobitelstvím se začali opět zabývat zahradníci hospodařící ve stylu permakultury, pro kterou je typické efektivní využití přírodních zdrojů, které ale nepoškozujeme, ba naopak je můžeme i zlepšit, což se týká především kvality půdy. Hlavním důvodem soběstačnosti je především využití místních zdrojů za předpokladu vypěstování opravdu kvalitních plodin nebo vlastně samotné potravy, kterou tím pádem nebude nutné dovážet z druhého konce planety. Pokud nepatříte mezi zkušené zahradníky, kteří hospodaří na několika hektarech půdy, zřejmě se hned neosamostatníte, ale každý krok se počítá. A to třeba i v takovém případě, kdy si dokážete na celý rok vypěstovat vlastní cibuli nebo česnek, což není vůbec složité. Důvodem samozásobitelství není jen finanční úspora, ale především touha po opravdu kvalitní zelenině a ovoci, které není zbytečně zatíženo chemií a které bylo vypěstováno šetrně a v našich podmínkách.

Dvě tváře samozásobitelství

Pokud chcete co nejvíce ovoce, zeleniny a bylinek vypěstovat svépomocí, tak si nejdříve udělejte seznam toho, co nejčastěji jíte s přibližným odhadem celoroční spotřeby. Každý je zvyklý na jiné stravování. Zatímco někteří se zaměřují spíše na sezonní potraviny, jiní si rádi i v zimě pochutnají na typicky letní zelenině, kterou svépomocí zřejmě nevypěstují, ale i tak se dá většina druhů ovoce a zeleniny efektivním způsobem uchovat či zpracovat do formy, která poslouží i v dalších ročních obdobích. Pokud se stravujete sezónně, máte mnohem větší možnost v oblasti samozásobitelství uspět.

Čím tedy začít?

Samozásobitelství v současné době láká kdekoho, ale několik let většinou trvá, než si každý ujasní, co všechno je schopen na svém pozemku vypěstovat v takové kvalitě a v množství, aby jím pokryl rodinnou roční spotřebu. Určitě doporučuji začít s pěstováním těch plodin, které jsou v domácnosti potřeba opravdu celoročně a lze je snadno skladovat. Důležité jsou samozřejmě také vhodné skladovací prostory. Těžko totiž roční zásobu cibule uchováte v jediné malé spíži, naopak to chce mít dostatek místa v suchém sklepě nebo v jiné místnosti, kde není teplota moc vysoká a zároveň ani v zimě místnost nevymrzá. Právě v tom může být u některých zájemců o samozásobitelskou otázku problém. Pokud ale máte tyto skladovací prostory vyřešeny, doporučuji se nejdříve pustit opravdu do pěstování cibule, ideálně odrůd se žlutou slupkou, které lze dlouho skladovat. Další dobrou a snadno pěstovatelnou volbou je česnek, brambory a v teplejších oblastech pak také batáty. Ten, kdo se stravuje sezónně, si může hravě v dostatečném množství vypěstovat i hlávkové zelí. Já jej pěstuji jednou za dva roky v množství více jak 100 kg. Z největšího podílu vyrobíme zelí kysané a menší podíl spotřebujeme čerstvý. Navíc zbyde i pro příbuzné. Pokud se ptáte, jak velkou plochu je nutné osázet sazenicemi zelí, abyste se dočkali takové úrody, nečekejte žádné velké lány. Stačí k tomu tři záhony o celkové ploše asi 15 m2. Z ovocných druhů se vám budou nejlépe uchovávat jablka. Pokud máte opět dostatek volného prostoru na pozemku, vysaďte si kromě letních a podzimních odrůd, také větší podíl jablek zimních. Zvláště některé staré odrůdy umožňují dlouhodobé skladování.

Nemusíte to přehánět

Samozásobitelství si většinou každý představí spíše jako práci na plný úvazek, což je svým způsobem pravda. Pokud ale chodíte do práce a máte i další aktivity, jistě pro vás nebude stoprocentní osamostatnění na prvním místě. To, co si nevypěstujete, si konec konců můžete koupit u místního farmáře nebo na trzích. Navíc tak podpoříte lokální pěstitele, kteří jsou plnohodnotně závislí na tomto přímém prodeji.

Prodlužte plodinám životnost

Při snaze o zajištění zeleniny, ovoce a bylinek v potřebném množství zřejmě narazíte na problém, že ne všechny plodiny se dají jednoduše uchovat čerstvé, což bývá běžné u letních teplomilných druhů. Z rajčat lze ale vyrobit protlaky, sugo, kečup a různé další omáčky, můžete je také dobře nakládat a sušit. Papriky lze nakrájené nebo celé – naplněné masem – zamrazit, ale také kvasit či nakládat. Z různých druhů tykví snadno vyrobíte omáčky – třeba typu chutney. Možností je opravdu mnoho a ten, kdo hledá řešení, ho vždy najde. Nenechte se odradit zpočátku náročnějším plánováním. Pokud jste nevyrůstali zrovna v zahradnické rodině hospodařící na větších pozemcích, bude možná chvíli trvat dostat se do cviku. Po několika letech zkoušení si ale ujasníte, co si opravdu dokážete vypěstovat v potřebném množství a čeho se radši vzdáte a pořídíte na trhu, farmě či v obchodě.

Připravila: Lucie Peukertová

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Instagram

Instagram did not return a 200.

Sledujte nás!

Copyright © 2017 Ayurvedic Breakfast Všechna práva vyhrazena

Tyto internetové stránky používají soubory cookies. Cookies můžete zakázat v nastavení vašeho prohlížeče. Více informací.
Správce webu Jakub Mašek - Clocan

Napište nám e-mail na ayurvedicbreakfast@novinynanovinky.cz
Black Swan Media, Na Poříčí 25, 110 00 Praha 1

Zdravé články do e-mailu?

Odesláním osobních údajů dáváte souhlas se zpracováním osobních údajů pro potřeby marketingových aktivit společnosti PLANKVADRAT, s.r.o.

Formulář byl odeslán, děkujeme.